„Tak co Marie? Chceš u mě pracovat?“ „A… Ano, jasně že chci.“ Vypravila ze sebe Marie po nějaké době. Nemohla uvěřit svému štěstí. Ještě před chvílí nevěděla co bude dělat. Byla v pasti a nevyděla východisko. Teď měla alespoň slabou naději. Naději, že bude moct žít. Nebo spíše přežívat. „Super. Přijď zítra v 8 ráno a já ti vše vysvětlím. A ne, že se opozdíš.“ Usmála se Zuzka na Marii. „Můžu se tu ještě podívat?“ „No jasně!“ Marie se chvíli procházela po obchodě. Přeci jen do sexshopu často nechodila. Popravdě byla tam snad jen dvakrát. A to už před nějakou … Pokračování textu Takový (ne)normální život – Kapitola 2.