Kapitola 3 Klub
Maggie
Jak jsem se sem vlastně dostala. Všechno se to seběhlo hrozně rychle. Raven nám ukázala hernu, kde budeme přespávat a pak jsem najednou byla celá v latexu a čekala v herně až tam přivede i Tonyho. Když jsem ho uviděla poprvé, nevěděla jsem co si mám myslet. Vlastně bych ho ani nepoznala. Vypadal téměř jak já. Vypadal jen jako moje větší dvojče. Jak stačilo málo, aby jeho mužské rysy zmizely. Pak nás Raven nalíčila jak se jí líbilo. To znamenalo sytě červená rtěnka, obočí a řasy. Ono vlastně ani víc z nás toho vidět nebylo. Takže i tohle málo nakonec nebylo úplně pravé. Pak nás Lady vyvedla z domu. Šlo to pomalu, protože ani jeden z nás nebyl zvyklí na podpatky a navíc jsme na nohou teď měli poměrně velké, takže jsme se navzájem museli podpírat. Lady si nás však vedla na vodítku a určovala rychlost. Před východem z domu se vodítka dost viditelně napjalo. Bylo na nás vidět, že takto oblečení jsme ven rozhodně nechtěli. Sice jsme se nemuseli bát, že by nás někdo takto poznal, ani my by jsme se nepoznali, i tak se nám nechtělo. Nic jiného nám však nezbývalo, útěk samozřejmě nepřicházel v úvahu, když jsme byly rádi, že jdeme pomalým krokem. Lady citelně zatáhla a my vyšli ze dveří. Před domem už čekalo auto.
Teď už v něm sedíme a jedeme směr centrum. Na začátku cesty nám Lady ze všeho nejdřív nasadila roubík. Pak nám Lady sdělila, že dnes nás čeká první večer v Klubu. „Vstup tam je však povolen jen paním a jejím subinkám. Proto jsem si musela vystrojit i svého otroka jako subinu.“ řekla Lady a dodala: „A popravdě jsem ani nečekala, že mu to bude tak slušet, asi ho takhle nechám napořád. Dokonce si myslím, že i jemu se to líbí že?“ S tím se na Tonyho podívala a on jen pomalu přikývl. I přes tu masku na něm bylo vědět, že je v rozpacích. Evidentně sám nevěděl, co to znamená, když ho vzrušuje být oblečen jako latexová subinka. A popravdě, mě to samotnou vzrušovalo taky. Samozřejmě, že prvotní vzrušení už ustalo, ale přeci jen neustálý kontakt latexu a pohled na Tonyho mě nenechal úplně vychladnout. „A protože je to především dámský klub, je hlavně na Tonym, aby nikdo nepoznal, kdo doopravdy je. Odhalení by pro vás oba mělo následky. To si pamatujte! Ne, že by tam mužům byl vstup zakázán úplně, ale vstup pro muže byl pouze na tomu určené večery. Jelikož je to váš první večer, chci po vás, aby jste se koukali a hlavně chovali vzorně. Vždy budete poslouchat mé příkazy! Nezapomínejte, že teď jste jen moji!“
S těmi slovy začalo auto zpomalovat. A zanedlouho jsme parkovali. Řidič nám přišel beze slova otevřít. Mě a Tonymu pomohl vystoupit, Paní mezitím již stihla vystoupit sama. Byla noc a moc aut kolem neprojíždělo. Ulici osvětlovalo jen pouliční osvětlení „Tak jdeme!“ Zavelela. Stály jsme u vchodu do Klubu. Před dveřmi stál jeden vyhazovač, který když Lady zahlédl, tak se pousmál a otevřel nám dveře. Vešli jsme do tmy. Pak to vše bylo jako ve snu. Paní si nás tam celou dobu vedla na vodítku. Zdravila se se známými, kteří si nás zvědavě prohlíželi. Všichni nás chválili. V Klubu nebylo moc světla, nešlo si však nevšimnout, že i obsluha byla v latexu. A vše samé ženy.
Takhle to šlo dokola pár hodin. Postupem času se začala atmosféra uvolňovat. Na jevišti probíhali různé vystoupení, někdy se tam prostě jen paní chtěli pochlubit se svými mazlíčky a co nového se naučili. Během pauz hrála hudba a vypadalo to, že všichni se baví. Mě však začínali dost bolet nohy a i roubík začínal být dost nepříjemný. Najednou se naše paní s úsměvem otočila na nás. „Tak moji milý teď je řada na vás. Budete zlatý hřeb večera.“ Nechápavě jsme se na sebe s Tonym podívali. Co tím myslí? Dostala jsem strach.
Vše šlo, ale ráz na ráz. Dostali jsme pásky přes oči, takže se vše ponořilo do tmy. Najednou začal strach ustupovat a začal se mísit se vzrušením. Vodítko se napjalo a já musela jít. Cítila jsem, že Tony jde vedle mne. Začali jsme stoupat po schodech. Jdeme na jeviště! Najednou jsme se zastavili a někdo mi zvedl ruce nad hlavu. Pak jsem musela roztáhnout nohy a něco mi na ně připly. Nemohla jsem je dát zpátky. Vzrušení vzrůstalo a po strachu už nebyla skoro ani stopa. Byla to spíše zvědavost. Pak někdo zatáhl za řetěz, který byl připnutý k mým rukám a já se tak musela co nejvíce natáhnout. Nemohla jsem se téměř pohnout. Najednou jsem ucítila druhé tělo za mnou. Bylo také zády a vypadalo to, že ve stejné pozici jako jsem já. To bude asi Tony pomyslela jsem si. Pak se chvíli nic nedělo. Najednou mi někdo sundal roubík. Ale než jsem se stačila trochu vzpamatovat, začal mě někdo líbat. Sice jsem se nikdy předtím s ženou nelíbala, ale musely to být ženské rty. Takhle vášnivě jsem se dlouho ani s Tonym nelíbala. Vzrušení dosáhlo téměř své hranice. Najednou líbání ustalo, ale než jsem stačila ústa zavřít dostala jsem opět roubík. Tentokrát byl však ve tvaru penisu a za chvíli mi začal zaplňovat pusu. Když mi jí téměř celou zaplnil a já musela dýchat jen nosem nafukování přestalo. Byl zas chvíli klid. Pak jsem cítila jak Tony za mnou sebou kroutí a začíná ztěžka dýchat. Evidentně se mu dělo to samé co mě před chvílí.
Zase byl chvíli klid. Mé vzrušení však neustupovalo. Pak se mi najednou něco mezi nohama rozvibrovalo. A evidentně ne jen mě. I Tony za mnou se začal kroutit. Netrvalo dlouho a šel na mě orgasmus, Vzdychala jsem do roubíku, když v tom vibrace ustaly. Já už, ale chtěla orgasmus, svíjela jsem se co jsem mohla, jen aby přišlo to uvolnění. Dolehl k nám smích. Smích lidí co na nás z hlediště koukali a smáli se naší marné snaze dosáhnout orgasmu. Vibrace a znovu jsem byla téměř ihned na vrcholu. Když už orgasmus přicházel, opět konec. Už jsem ho hrozně chtěla. Tony za mnou na tom nebyl lépe, kroutil se jak zběsilí a vzdychal co to šlo i přes roubík. A znova vibrace, skoro orgasmus a najednou konec. Nevím kolikrát se to opakovalo. Začínala jsem se cítit opravdu zoufale. Jediné po čem jsem v tu chvíli toužila byl orgasmus. Ten však nepřicházel. V tu chvíli bych pro něj udělala snad cokoliv. Dlouho však nic nepřicházelo, pak se však můj klín znova rozvibroval. Když se začal blížit orgasmus, začínala jsem se bát, že opět vibrace přestanou. Nepřestali. Konečně orgasmus. Byl velký a dlouhý. Takový jsem snad ještě nezažila. Do roubíku jsem téměř křičela. Pak jsem na chvíli odpadla. Pouta a krční korzet mi však nedovolili moc velký pohyb. Vibrace ustaly a i Tony se přestal kroutit. Uslyšela jsem potlesk.
Myslela jsem, že tím to pro nás končí, ale naopak to byl začátek. Zaslechli jsme jen jak naše Paní nabádá návštěvníky, aby se neostýchali a přišli za námi na jeviště. Za chvíli po mém těle bloudilo několik rukou. Hladili, plácali a šimrali úplně všude. Nevěděla jsem jaký pocit vnímat dřív. Přeci jen se, ale nejvíce zaměřovali na má prsa a klín. Sem tam si mě někdo i přitáhl aby mě mohl plácnout po zadku. Někdy jsem měla i pocit, že to nejsou jen ruce co po mě jezdí, ale že se někdo nebojí zapojit i pusu. Netrvalo dlouho a všetečné ruce stály za mým druhým orgasmem. Pak jsem slyšela opět začít hrát hudbu a ruce ubývaly jak se nás každý postupně nabažil. I tak se vždy několik párů rukou našlo, aby si se mnou a Tonym hrálo. Někteří začaly používat i vibrace. Nevím jak dlouho jsme tak byli. Zdálo se mi to celou věčnost. Někteří co si s námi hráli nás nechávali bez orgasmů, a smály se když nás dostaly naokraj vyvrcholení a dívali se jak se snažíme o orgasmus. Jiní naopak nám dopřávali jeden orgasmus za druhým. Nikdy jsem nezažila tolik orgasmů po sobě. U šestého jsem přestala počítat.
Pak nám uvolnili ruce. Skoro jsem se zhroutila. Někdo mě však zachytil. Sundali mi rozporku z nohou, abych se mohla postavit. Pak mi vyndali roubík a sundali pásku z očí. První co jsem viděla, byl úsměv mé Paní. Byl to velký a vřelý úsměv. A já jsem ho opětovala. Nevím proč, ale cítila jsem vděčnost. Něžně mě políbila. Pak mi pomohla se posadit a šla odpoutat Tonyho. Rozhlédla jsem se po Klubu co mi krční korzet dovolil a viděla jsem, že už je téměř prázdný. Pak si nás Paní odvedla zpět do auta. Po cestě zpět na mě padla velká únava a já usnula. Probudila jsem se až když jsme dojeli zpět k domu Paní. Ač se mi to celé zdálo jako snad několik dní, přesto jsem díky přístrojové desce auta viděla, že byly teprve 3 hodiny.
Paní nás zavedla do svých pokojů. Když odvedla mě do svého, sdělila mi, že každý večer a ráno si musím vzít vitamíny, které mi ukázala. „Chci, aby si byla zdravá a plná síly totiž.“ Pak když dohlédla na to, že jsem si své vitamíny vzala mi pomohla sundat boty a uložila mě do postele. Pak mě k ní připoutala, ne moc těsně. Pohyb byl tak možný, ale ne zase moc volný. Člověk si tak i v noci někdy uvědomil, že je spoutaný. Nakonec přišli sluchátka na hlavu a přes oči páska. Člověk tak dokonale ztratil pojem o čase. A byl dokonale izolovaný od okolního světa. Uzavřený sám do sebe. V tom se ze sluchátka ozval hlas Paní. Nebylo jí moc rozumět, byl však hřejivý a konejšivý a já tak brzy usnula.
Konečně se to tu trochu zvrhlo :)) Pěkné znehybnění a „public disgrase“… Jen si to představím, tak mě to slidně rajcuje. Ale jít do toho „dobrovolně“ by byl velký krok…
Tak to každopádně by velky krok byl. A znova díky za komentář. Každý komentář mi pomáhá si sednout a něco zase sesmolit 😁
Je v plánu hodně dílů? Oddaluji si přečtění tím, že mám ráda celý příběh – hlavně u povídek bych byla hodně nadržená mezi jednotlivými kousky, tak si je raději vezmu najednou, ať dostane fantazie nadměrný nášup prasárniček O:)
Rozhodně pokračuj!
Popravdě nemám zatím vymyšlený celý příběh, a už vůbec netuším jak to skončí 🙂 Záleží kam mě fantazie dovede a jestli nebudu raději chtít psát něco jiného. Zatím tedy je konec v nedohlednu. Díky za povzbudivý komentář. A dnes by se tu mělo objevit info o tom na co se budeš moct těšit v brzké době 🙂