Služba u Lady Raven – Kapitola 2.

Kapitola 2 Příjezd

Tony:

Určitě si říká Raven kvůli těm vlasům, blesklo mi hlavou. Měla dlouhé černé havraní vlasy. Maggie má sice také černé vlasy, ale oproti těmhle vypadali až světle. Ještě víc kontrastovali s její bílou, hladkou pokožkou. Celkový  dojem podtrhoval tmavě červený korzet. Její tmavé oči si nás zkoumavě prohlíželi. Pak se její, do teď pevně semknuté, rudě namalované rty pousmály. “Vy budete určitě Tony a Maggie, že?” zeptala se nás. Oba jsme přikývli a nepřestávali si jí prohlížet. Vypadala starší než jsme byli my, ale ne o tolik jak jsem si myslel, že bude. Tipoval jsem maximální rozdíl tak 5 let. Líbila se mi a moc, ani jsem nemohl doufat, že by někdo takový mohl odpovědět na náš inzerát. Vypadala jako by ani nepatřila do našeho světa. A očividně se nelíbila jen mě. Maggie z ní nemohla spustit oči, jako by se jí snažila zhypnotizovat. A přísahal bych, že jsem viděl jak si skousla rty. Odvážil jsem se tedy opět pohlédnout na naší uchazečku o místo naší Paní a sjel sem očima níž, přes odhalený krk k poprsí, které se jí nadouvalo v tom velmi staženém korzetu. Ačkoliv prsa nevypadali, nějak obří, bylo zřejmé že nebudou úplně malá. rozhodně větší než Maggiiny.

Ne, že by Maggie měla nějak extrémně malá prsa, nebo že by se mi nelíbili. Byla menší, o to ale pevnější a to jsem měl hlavně rád. Měl jsem je rád, i když jsem jí kvůli nim sem tam škádlil. Maggie si to však nedala líbit a tak mi s radostí připomněla, že já také nepatřím k nejvyvinutějším. A v tom sem jí musel nechat za pravdu.

Úzký pas Raven jsem viděl jen když jsme přišli, pak již byl schovaný pod stolem i její nohy. Byla opravdu hodně stažená korzetem, přesto jsem odhadoval, že na tom bude podobně s pasem jako Maggie, která ho měla užší než většina. U Raven však ten pas vypadal užší díky jejím prsou a samozřejmě díky korzetu. Takže jsem se trochu zastyděl za svoje ne příliš vysportované břicho, kterému můj pohodlný život od doby co jsem přestal sportovat, moc nevyhovoval. Ne, že bych byl buřt, jen jsem byl zvyklí na to, že mám vysportovanou postavu.

“Neobjednáme si?” přerušila ticho Raven a my jsme konečně procitli ze sna. Domů jsme se vrátili až večer, plní dojmů. A do konce dne jsme nemluvili o ničem jiném než o Raven a naší budoucnosti.

Dohodli jsme se totiž na tom, že za měsíc, kdy máme dovolenou, si vyzkoušíme celý týden být v jejích službách. A podle toho jak se Raven budeme líbit, a podle toho jak mi budeme spokojeni, se dohodneme jak to bude dál. Zatím jsme dostali za úkol vyplnit dotazníky, které jsme dostali a nejdéle do týdne je poslat. Aby se Raven dozvěděla o nás něco víc, hlavně o našich zkušenostech a o našich tužbách. Každý jsme měli vyplnit svůj dotazník sám a neradit se s tím druhým. Což jsme samozřejmě splnili. Vyplnit dotazníky nám dalo nějaký čas opravdu zabrat, protože Raven zajímalo opravdu snad vše. I tak jsme ale už za dva dny dotazníky odeslaly.

Maggie

Uplynul již skoro měsíc a týden kdy jsme se měli na týden oddat Lady Raven byl již téměř tady. Byl pátek když nám přišel mail od Raven jestli bychom mohli dorazit už dnes. To jsme ani jeden z nás nečekali. Očividně byla stejně nedočkavá jako my, a tak jsme souhlasili. Vzápětí přišel další mail ve kterém stálo: “To jsem velmi ráda. Vyražte tedy ihned! Očekávám vás za hodinu před mým domem. Máte zakázáno brát si sebou jakékoli zavazadla! A hlavně mě nenechte čekat!” ihned jsme tedy vyrazili na cestu. Na sebe jsme si jen na rychlo oblékli naše nejlepší oblečení a vyrazili jsme. I tak jsme to měli jen tak tak pokud jsme opravdu chtěli dorazit za hodinu.

Během cesty jsme nemluvili. Oba jsme byli pohrouženi do našich představ a obav zároveň. Co když to je jen nějaká past, napadlo mě. Ne to není možný ze schůzky i mailů vypadala Raven velmi věrohodně. Ale co kdyby. Přeci jen člověk pořád slýchá o únosech a vraždách. Raději jsem zapnula rádio, abych přehlušila ten tok myšlenek. Už uplynula skoro hodina, když jsme konečně dorazili na určené místo. Zaparkovali jsme na určeném místě a šli jsme ke dveřím. Tam jsme však zaváhali. Na Tonym bylo vidět, že je hodně nervózní a odvaha ho opouští. Napadlo mě jestli se přeci jen neotočíme. To už, ale Tony zazvonil, ještě by jsme ale mohli utéct. V tom se však otevřeli dveře a už nebyla naděje na návrat.

Ve dveřích stála naše Lady, oblečená docela normálně. Žádné kožené nebo latexové oblečky, žádný korzet. Pouze upnuté legíny a tílko. Usmála se na nás a pozvala nás dál. Podívala se na hodinky a podotkla, že máme minutu zpoždění. Už jsem chtěla zaprotestovat, že rychleji se to nedalo stihnout. Lady Raven se však usmála a řekla, že nám to pro tentokrát odpustí. Zavedla nás do obývacího pokoje, kde nám naznačila aby jsme se posadili.

“Jsem ráda, že jste si to nerozmysleli.” řekla, když jsme se posadili. “To by nás ani ve snu nenapadlo” řekl, ale hlas ho trochu zrazoval, jak byl roztřesený nedočkavostí co se bude dít. “Pro začátek by jsme si měli dát pár pravidel.” řekla naše Paní “Až vás odvedu do části domu, která je určená pro vás, pravidla začínají platit, tak na ně pamatujte. Hlavní pravidlo je, že bez vyzvání nesmíte mluvit. Pokud se vás na něco zeptám, musíte odpovídat celými větami a vždy mě budete oslovovat pouze má Paní, má Lady, Lady Raven. Jasné?” Přikyvovali jsme a Paní pokračovala. ”Budete mít harmonogram, který se však může lišit podle mé nálady, ale pokud to shrnu, ráno bude takový menší očistný rituál, pak bude následovat cvičení a domácí práce. Celé odpoledne bude probíhat plně v mé režii podle toho na co budu mít náladu a chuť. A to až do večera. Pak bude následovat příprava na noc a spánek. Pokud po vás budu vyžadovat nějaké speciální pravidla, vždy vám dám vědět včas. I další pravidla vás budu učit za chodu ať máte šanci si je zapamatovat.” Ani jsme nedutali a naslouchali.

“Pokud se u mne rozhodnete potom zůstat, a pokud se mi osvědčíte, budou vaše dny vypadat podobně jako tento týden. V pondělí budete mít volný den, to znamená, že jedinou vaší povinností bude nosit předepsané oblečení na daný den a popřípadě splnit několik menších úkolů. Jak jinak pondělí strávíte bude čistě na vás. Úterý až pátek bude probíhat tradičně, s tím že v pátek se většinou jde na nějakou akci, někdy i v sobotu. Sobota a neděle se bude věnovat větším akcím a hrátkám, intenzivnějším úkolům a dalším speciálním věcem, ale také třeba i výletům. Proto i bude pondělí odpočinkové.”

“Ostatně vše je tady v těch smlouvách, které si dobře pročtěte a podepište pokud nebudete mít již další dotazy. Nemusíte spěchat.”

Důkladně jsme se tedy pustily do pročítání, stálo tam vše co nám teď už skoro naše Paní řekla a ještě něco navíc. Smlouva byla platná do příští neděle od doby co podepíšeme. A my podepsaly. “Tak pokud nemáte, žádné dotazy myslím, že bychom tedy mohly začít.”

Celé sklepení však bylo jako jiný svět. Nebylo to žádné chladné vlhké sklepení. Očividně celý dům byl podsklepený a to znamenalo, hromadu prostor pro hrátky. Když se sešlo dolů vešli jste ihned do velké herny, kde bylo vše možné. Kříže, stoly, gynekologická křesla, Po zdech viseli různé biče, provazy a další hračky. Chvíli jsme se na to koukali a já se přistihla, že civím s otevřenou pusou. “Tady bude probíhat váš výcvik, zde budete trávit většinu času.” Z místnosti vedli troje dveře. Do jedněch z nich nás Lady zavedla. Místnost to byla téměř stejně velká jako ta předešlá, jen v jedné části byla vana s vířivkou a saunou, v další byli různé klece, další část vypadala jak posilovna, s běhacími pásy a dalšími v poslední části pak byly další hračky a mučící nástroje. Z místnosti vedli další dveře, tam nás však Lady nezavedla. Vzala nás zpět do herny, kde nám ukázala co je ve zbylých dvou místnostech. Byli to vlastně pokoje pro nás. Jeden pro mě a na druhé straně herny druhý pro Tonyho.

“Ano nebudete spolu spát, jen pokud vám to dovolím, vlastně se i uvidíte pouze během výcviku a volna. Vlastně i v těchto pokojích budete spát jen pokud si je zasloužíte.” Vysvětlovala Raven když viděla jak jsme se na sebe podívali. To se mi nelíbilo, s Tonym jsme spolu trávili veškerý volný čas, nevím jak to vydržím.

Tony

Po rychlé prohlídce jsem byl ohromen, v to jsem nedoufal ani ve snu. To muselo stát šíleně peněz. Popravdě jsem spíš očekával nějakou jednu spoře zařízenou místnost s tím, že budeme rádi když budeme mít alespoň kde spát. A navíc proč si vůbec vybrala nás, určitě by o tohle mělo zájem spoustu lidí. Jako by mi naše Paní četla myšlenky. “Doufám, že se vám tu bude líbit, přístup nahoru budete mít pouze během domácích pracích a nebo když si vás tam osobně vyžádám. Možná přemýšlíte proč zrovna vy. Je pravda, že původně jsem hledala dvě otrokyně, takhle ale myslím že to bude větší zábava. A pak když jsme se sešli mě učarovala vlastně taková vaše nevinnost a možnost si vás vychovat k obrazu svému úplně od nuly. Tak a teď když už jste viděli to nejdůležitější, zavedu nejdřív moji Maggie do jejího pokoje a ukážu jí co a jak. Ty tu na mě počkáš, a pak ti ukážu i tvůj pokoj a vysvětlím co a jak. Nebojte nemusíte se loučit, za chvíli se znova uvidíte, i když se možná hned nepoznáte.”

Na to vzala Maggie a odešla do jejího pokoje. A mě začalo hlavou vrtat co myslela tou poslední  větou. Jak že se nepoznáme. Byl jsem tak zamyšlenej, že jsem si ani neuvědomil, že Lady už je zpět. Prošla kolem a jen na mně mávla rukou abych šel za ní. Vstoupil jsem do své místnosti. Byla to menší místnost které dominovala postel, celá pokrytá latexem. Ještě jsem si všiml nějakých ok nad postelí a vlastně kolem celé postele. Vedle postele však byla klec její dno bylo také potaženo latexem. Z pokoje vedli dveře do koupelny s vanou a záchodem a druhé byli do velmi prostorné šatny, která byla plná převážně latexových kousků oblečení a bot.

“Doufám, že se ti líbí tvůj nový domov.” Řekla Lady a podívala se na mě. Jen jsem přikývl. Zamračila se a mě hned došlo co jsem udělal špatně. “Ano, moc se mi to líbí moje Paní.” opravil jsem se. “To už je lepší. Tak a teď se vysvleč do naha.” Trochu jsem zaváhal. “Bude to?! Pamatuj že nerada příkazy opakuju a chci aby se okamžitě plnily!” Řekla, a já se kvapně začal svlékat. “Teď si vezmi svoje věci a hoď je tady do koše, už je nebudeš potřebovat.” Chtěl jsem protestovat, ale když jsem viděl její pohled ihned jsem uposlechl. Důkladně si mě prohlídla, připadal jsem si jak na kontrole, nebo jako když si zákazník koupí novou věc a přiveze si jí domů a teď si jí chce pořádně prohlédnout. Obcházela kolem mne, ale nedotkla se mne. “Dobře, teď se běž osprchovat a oholit, nechci vidět na tvém těle jediný chloupek! A to nikde! Za půl hodiny přijď do šatny a vybereme ti něco na sebe.” S těmito slovy odešla.

Myslel jsem si kolik nemám času, tvář a mezi nohama jsem se vždy snažil udržovat dokonale bez vousů a chloupků, ale zbytek jsem si nikdy neholil. Dalo mi to zabrat, a byl to dost nezvyk. Ani nevím kolik času uteklo, když jsem šel zpět do šatny. Tam už Paní na mě čekala.

A opět jsem si připadal jako nějaká věc, která prochází kontrolou. Slabý úsměv na tváři Paní mi dal najevo, že je spokojená. Oddechl jsem si, nechtěl jsem si hned vysloužit trest.

“Bohužel jsem musela na dnešek změnit plány. Můžu si vás alespoň pořádně vyzkoušet. Mám tu pro tebe jeden speciální oblek.” Řekla a ukázala na latexový catsuit, který byl za ní. “Obleč si ho!” zněl příkaz a ihned mi začala pomáhat se do něj dostat. Dotek latexu mě ihned vzrušil. “Tak takhle by to nešlo ale.” řekla Lady když si toho všimla. “S tím budeme muset něco udělat. Pojď za mnou.” Odvedla mne zpět do koupelny. Vzala moje nádobíčko do umyvadla a pustila na něj studenou vodu. Byl to děs, ale zabralo to rychle. Za chvíli už byl v normálu, přesto Paní nepřestávala. Až když jsem měl pocit, že mi musel umrznout uznala, že by to mohlo stačit a mohli jsme se vrátit zpět do šatny. A ihned jsem se i dozvěděl proč mělo být moje nářadíčko co nejmenší. Paní mi na něj celkem bez milosti nasadila pás cudnosti. Můj poklad se tam už takhle tísnil, nedokázal jsem si představit jaké to bude až přijde do normálního stavu, nebo se o to tedy pokusí, natož pokud se vzruším. Tolik jsem se nad tím zamyslel, že jsem ani nevěnoval pozornost, že už jsem skoro celý v latexu. Probral mě až divný pocit na prsou. Podíval jsem se tedy dolů a zjistil jsem, že už nedohlédnu až na zem. Překáželi mi tam moje prsa, a ne nějaká malá. Ba co víc vypadali překvapivě pravě, prostě jako pořádný prsa v latexu.

Instinktivně jsem se jich dotkl a tady přišlo druhý překvapení, já ten dotyk opravdu cítil. “To je novinka, cítíš vše jako by to byly opravdu tvoje prsa” Prozradila mi Lady, “je to díky tomu, že zevnitř obleku jsou rozmístěné kolem tvých prsou elektrody a ty přenášejí dotek z falešných prsů na tvé vlastní.”  Aby tomu dala důraz štípla mě do bradavky. Tak teď mi chyběla ještě maska. Ta ihned přišla. A bylo to tu, poprvé v životě jsem byl kompletně celý v latexu a byla to paráda.

Rukavice, ponožky i maska byly k obleku připevněny napevno a zapínání bylo vzadu, pro mě by bylo tedy nemožné si ho sám sundat. Navíc už mi přes oblek nasazovala černý latexový korzet. Bez varování ho ihned začala utahovat až jsem nemohl skoro dýchat. Nemohl jsem dýchat břichem, jediný způsob byl pouze hrudníkem, a tím se mi pěkně nadouvaly moje nové ňadra.

Teď přišli na řadu boty. Nikdy jsem nestál na podpadcích a tyhle boty je měli přímo ohromné. Nohy mě začaly bolet jen co jsem si do bot vlezl a ihned jsem měl pocit, že musím spadnout. Jen stěží jsem stál a nevěděl jsem jak vůbec půjdu. Poslední díl skládačky byl obojek nebo téměř krční korzet. Tak silný byl a tak fixoval hlavu, že jsem s ním nemohl téměř pohybovat.

“Tak jen se na sebe podívej. Vypadáš nádherně!” pochválila mě Paní a plácla po zadku. Natočil jsem se abych na sebe viděl. A v zrcadle byl někdo jiný. Rozhodně jsem to nebyl já protože v zrcadle byla žena, celá v latexu. Ne to jsem byl opravdu já. Prohlížel jsem se od bot, přes moje velká prsa, po dva blonďaté copy co mi vykukovaly z masky. Dokonce i díky korzetu a prsům jsem nabral pořádné ženské tvary.

Vlastně ani mezi nohama nebylo poznat, že nejsem žena. Penis v klícce byl dokonale maskován umělou vagínou a do které jak jsem byl informován lze jako do klasické vagíny zavést vše možné. Ale asi jsem se tak nelíbil mojí paní, protože někam zmizela a za okamžik se vrátila s krátkou latexovou sukýnkou. “Takhle to pro začátek bude lepší.” s těmito slovy ji na mě navlíkla.

Jak jsem se tak prohlížel, můj drobeček v pásu se konečně začal probírat a krev do něj začala proudit s plnou vervou. Bolelo to. Ale zároveň mě to ještě víc vzrušovalo. Takže mi začali ty pravé “muka”.

“Tak dost kochání. Měli bychom vyrazit!” řekla moje Paní a šli jsme do herny. Tam již čekala Maggie, tedy alespoň jsem v to mohl jen doufat, protože ta osoba byla oblečená jako já. V herně jsme ještě dostaly pouta kolem zápěstí a kotníků. Zacvakali na nich zámky stejně jako na obojcích. K obojkům jsme ještě dostali vodítka.

Pak si nás jen naše Lady řádně prohlídla a s úsměvem nám sdělila: “Tak a jste připraveni vyrazit do světa.” Zděšení se zračilo v našich očích když jsme se spolu s Maggie na sebe podívali.