Kde spí nejkrásnější upírka – recenze

Musím se přiznat, že o knize jsem vůbec nevěděla, že existuje. Narazila jsem na ni úplně náhodou, když jsem na internetu hledala nějaké knihy. Přečetla jsem si o ní něco a zaujala mě. Řekla jsem si, že si ji koupím, protože mě vážně zajímala. Jak už víte, tak jsem vážně knihomolka, můžu číst skoro všechno, tedy když to má alespoň nějaký příběh a také když mě to něčím upoutá. U této knihy mě upoutalo, že je od české autorky a že její děj se odehrává ve střední Moravě v roce 1707 a také upíři. A co je ještě zajímavější, že postavy z knihy vážně existovaly.
Autorka Blanka Jehlíková nejprve psala různé cestopisy, poté nějaké romantické knihy a také se zajímá o staré pověsti.

Anotace:

Má Madlenka právo na štěstí, když jejím jediným majetkem je krása – a pod zeleným stromem naplněná láska k Michalovi, synovi bohatého radního? Jeho otec se však neštítí žádného podvodu, a tak je s hanbou vyhnána z domu i městečka. Půvabná dívka má najednou jen dvě možnosti: umřít hlady, nebo přijmout službu v hospodě jako děvečka a holka pro každého. Umřít se jí nechce…
Urozený pán Ferdinand ze Schaffgotsche se oběsil na svých statcích. Co si má rodina počít s mrtvolou, když se píše rok sedmnáct set sedm a žádný kněz sebevraha do posvěcené půdy nepohřbí? Nezbývá než najít dobrovolníky, kteří ji bez modliteb zahrabou ve Smolnu, podivné, prokleté zemi nikoho na rozhraní tří panství. Musí to být silní a odhodlaní muži, co se nebojí strašidel ani samotného ďábla, a takoví se jen penězi získat nedají. Nacházejí se mezi odsouzenými na smrt…
Sebevrahovi se na Smolno nechce, cestou se snaží převrhnout kočár a zabít koně, rozpoutává bouře, děsí své průvodce řevem a rouháním… Přesto ho přivezou až na dvůr hospody poblíž Smolna, ve které slouží nebohá, zrazená Madlenka. Pak stačí neopatrně otevřený kočár a minuta nepozornosti, aby se nemrtvý z pohledného děvčete nasytil…
Dívka v bezvědomí znovu prožívá bolesti a zrady svého pozemského života. Ferdinand ji přemlouvá, aby se i ona stala nemrtvou a vyrovnala si účty se všemi, kteří jí ublížili. Madlenka nakonec souhlasí. Byla-li krásná už zaživa, teď vyniká půvabem, jemuž žádný muž neodolá. A ani ona si své vášně neodpírá… Podaří se přežít mladičké upírce ve světě, o jehož zákonech nemá ani potuchy? Zabije svého zrádného milého Michala, nebo mu odpustí? Co udělá s ostatními viníky své smrti? A jak unikne ze hřbitova, kde vyděšení venkované vyhrabávají nemrtvé, aby je spálili na hranici? Odpověď naleznete ve vampýrské novele nabité temným vzrušením, která vás zavede do Bohem zapomenutých končin střední Moravy. A ač se to zdá nemožné, její postavy skutečně existovaly, jak o tom svědčí archivy…

Líbilo se mi, že je kniha historická. Mám celkově historické knihy ráda a ještě, když se v nich vyskytují reálné postavy, tak to je ještě lepší. Tato kniha má nádech erotiky i hororu.

K příběhu:

Jak už jsem, psala příběh se odehrává ve střední Moravě v roce 1707. Hlavní postava je chudá dívka Madlenka, která je zamilovaná do Michala, syna bohatého radního. Jenže právě pan radní je zlý a kvůli němu je nebohá Madlenka vyhnána s hanbou z domu.
A v tu dobu se oběsí urozený pán Ferdinand ze Schaffgotsche, jenže co si má jeho žena počít s mrtvolou. Nedá se nic jiného dělat, než tělo odvést na Smolno a tam ho pohřbít. Sežene tedy dva statné muže, dobře jim zaplatí a oni vyrazí.
V jednom hostinci, kde chudák Madlenka pracuje a musí být po vůli hostinskému, zrovna zastaví kočár se sebevrahem, panem Ferdinandem. Madlenka zaslechne zvuky z kočáru, otevře dvířka a umrlec ji vtáhne dovnitř. Dívka se brání co jí síly stačí, ale proti prokletému nemá šanci. Ten ji znásilní a kousne.
A tím se z Madlenky nedobrovolně stane upírka. Co udělá se svou mocí a nesmrtelností? To se dočtete v knize.

Cituji:

Jeho odporný polibek z Madly vysál všechen vzduch. Nohy se jí podlomily, ale silné ledové paže jí nedovolily upadnout. Už neměla sílu se bránit. Nebyla sice ještě v bezvědomí, ale vlastní tělo už ji neposlouchalo.
Napůl šílená hrůzou sledovala, jak jí ruce nemrtvého zvedají sukně. Žaludek se jí zvedal odporem, netvorova tlama ji dusila. Nemohla dýchat, nemohla  křičet. Sebevrah držel její bezvládné tělo v náručí jako hadrovou panenku. Roztáhl jí nohy a vnikl do ní tvrdým, chladným údem. Jeho divoká vášeň ji  bolestivě zraňovala, ale mnohem horší byl ledový chlad, který ji  naplnil, když se nemrtvý sytil její hrůzou, mládím i životní silou.

Konec citace

Líbila se mi ta ponurá atmosféra, která příběh provází. Jen mě zklamal Michal, protože se měl postavit za Madlenku a všechno mohlo dopadnout jinak. Ale bohužel, to by byl zas jiný příběh.
Vzhledem k tomu, že je to novela, tak je kniha celkem krátká. Když jsem jí četla, tak jsem jí přečetla rychle. Některé postavy byly sympatické, jiné zas naopak jsem nemohla vystát.
A nakonec se musím zmínit o scéně nemrtvého a Madly. To mi jí bylo líto, protože si nechci ani představit její pocity a rozpoložení.

Pokud máte rádi tajemno a hororovou atmosféru protkanou erotikou a třeba i upíry, tak neváhejte a knihu si přečtěte.