Úvod
Ze začátku bych nejspíše měla napsat proč jsem vůbec napsala tenhle deník. Chtěla jsem zaznamenat svůj příběh pro jiné kteří by se mohli dostat do podobné situace. Příběh o tom jak jsem se dostala do jeho moci. Jak jsem mu propadla. A nakonec jak se mi to snad i začalo líbit. Kdo jsem však není tak důležité, můžete mi říkat třeba Annie M. Vždy jsem byla poměrně plachá, zodpovědná a ne moc společenská. Ve škole mi to však vždy šlo dobře a tak jsem raději ležela v knihách než abych vyrazila s kamarádkami do města. Měla jsem raději když jsem mohla být sama. A o kluky jsem neměla příliš zájem. To se změnilo ke konci střední, kdy jsem se zamilovala. Naivně si myslela, že je to oboustranné. Ale to jen do té doby než jsme se spolu vyspali. Vlastně začali jsme spolu spát poměrně pravidelně. Moc jsem nechápala co na tom ostatní vidí, ale bylo to dobré na uvolnění stresu ze stále se blížících zkoušek. Nemělo to však dlouhého trvání než jsem zjistila, že nejsem jediná s kým spí. Bylo to pro mě těžko, ale zařekla jsem se, že na kluky mám času dost. A opět jsem se vrhla do učení a mého oblíbeného koníčku, čtení.
Střední jsem zdárně dokončila a byla přijata na vysokou. V té době však na tom naše rodina nebyla nejlépe. Alespoň po finanční stránce. Otec podnikatel se v práci zranil a nestíhal tak splácet hypotéku. Samozřejmě, že se to rodiče přede mnou, a před mými dvěma sourozenci (staršímu a mladšímu bratrovi). Nemohli to však tajit věčně. A tak pokud jsem opravdu chtěla pokračovat ve škole, musela jsem se osamostatnit a při škole si vydělávat. Našla jsem si brigádu v kině, která šla poměrně skloubit i se školou. Bohužel peníze byly nic moc. A nakonec i se školou to nebylo tak slavné. Směny nakonec byly častější a delší a škola nakonec šla stranou. Tím se samozřejmě začal hodně horšit můj prospěch.
Takže nakonec mi hrozilo, že neprolezu ve škole, byla jsem stejně bez peněz a k tomu šíleně unavená. Nevěděla jsem co dál. V mém zoufalství se zrodil naivní plán. Začnu nabízet sexuální služby. Nevím jak mne to mohlo napadnout. Za poslední peníze jsem si najala garzonku, kam jsem se odstěhovala. Rodičům jsem samozřejmě tvrdila, že je to levnější než kolej. Budu to mít blíže do práce a tak budu mít i více času na školu. Rodiče byly rádi, že jsem se začala osamostatňovat a tak neměli nic proti. Dala jsem si inzerát na internet a čekala jak se pohrnou zákazníci. Ti se však nehrnuli a popravdě když už se některý ozval, strach mi nakonec zabránil odpovědět. Nevěděla jsem co si počít, byla jsem jen kousek od zhroucení.
Za pár dní si mě zavolal profesor na angličtinu k sobě. Tušila jsem, že jde o prospěch, který se mi zhoršil i u něj. Byl to můj oblíbený profesor, a to nejen kvůli tomu, že mi byl věkově nejblíže ze všech profesorů. Bylo mu ke čtyřiceti, vypadal ale mladší. A rozhodně nevypadal tak jak by jste si představili klasického profesora. Nemůžu říct, že bych do něj byla zamilovaná, ale rozhodně nebyl k zahození a už jsem zaslechla jak některé holky z vyšších ročníků plánovali, že ho uloví.
Jakmile jsem dorazila a pozdravila, zvednul zrak ze svého notebooku. Byl to pronikavý pohled. Řekl mi ať se posadím a pak natočil notebook ke mě. Chvíli jsem na něj nechápavě koukala. Pak jsem pochopila. Byl to můj profil, kde jsem nabízela své služby. A ač tam nebylo mé pravé jméno, očividně poznal o koho se jedná. Polil mě pot. To je můj konec. Ani jsem si nevšimla, že obešel stůl a stojí za mnou. „To nechceš ani zapírat, že to nejsi ty?“ Zeptal se mě. Začal jsem koktat a pak se rozbrečela. Nevím proč. Vždyť jsem mu mohla říct, že to nejsem já. Mohla jsem to snad nějak zahrát do ztracena a možná ho ještě nařknout, vždyť jsem na fotce měla paruku, ale v tu chvíli jsem se zmohla jen na pláč. Všechno se to na mě sesypalo. Pak už si jen pamatuju, že profesora objímám a brečím mu na rameno. Když jsem si to uvědomila, odtáhla jsem se.
„Koukám, že chápeš co ti hrozí.“ Začal. „Myslím, že bych to měl nahlásit a říct to i tvým rodičům, určitě budou překvapení.“ „Ne, prosím ne.“ Začala jsem ho prosit a propukla znova v pláč. „Já toho opravdu lituju, a nikoho jsem ani neměla. Prosím, dejte mi trest, jen mě prosím nevyhazujte. Udělám cokoli, opravdu.“ „Tak cokoliv jo?“ Otázal se a na jeho obličeji se objevil podezřelý úsměv, který se mi vůbec nelíbil. Zarazila jsem se. „No jestli cokoliv, tak to si třeba budeme moct vypomoct. Co koukám na tvůj prospěch, tak si ale stejně moc dobře nevedeš.“ Já se polepším, opravdu.“ „No možná bych se za tebe u ostatních profesorů mohl i přimluvit.“ To mě zarazilo. „Opravdu?“ „No pokud se domluvíme na jistých pravidlech jsem ochoten ti pomoc… ve více věcech.“ „Jakých pravidlech?“ „No jelikož to vypadá, že si bez rodičovského dozoru ztratila ten správný směr, budeš tedy nejspíše potřebovat dohled. Dej mi svojí adresu, odpoledne se u tebe stavím a vše ti vysvětlím.“
Dala jsem profesoru mojí adresu a odešla jsem. Stále jsem tomu však nerozuměla, co to všechno znamená. Přemýšlela jsem nad tím celý den a nedokázala se na nic pořádně soustředit. Den se vlekl pomalu a až po obědě jsem na to celé dokázala zapomenout. Chvíli po tom co jsem však dorazila ze školy se ozval zvonek. Otevřela jsem profesoru a ten vešel. Pomalu si prohlédl můj malý byt a pak mi začal vysvětlovat svůj návrh. Navrhl, že mi pomůže ve škole se známkami, přimluví se u ostatních profesorů, u některých mi prý dokáže zajistit i dobrou známku bez toho aniž bych se musela více snažit. Možná, že se mi prý podařit zajistit lepší práci, než tu co mám v kině a pokud prý budu chtít pokračovat i ve svém neúspěšném podnikání, tak mi prý možná pomůže i s tím. A za oplátku ho musím ve všem poslouchat, přijdu zároveň o soukromí. Dá mi do bytu kameru, tak aby na mě viděl ať už budu kdekoliv. Odejít budu moct, jen na jeho svolení a pak mu vše budu muset vyprávět. O sexu nepadlo ani slovo, ale už tehdy jsem v podvědomí tušila, že se ho také dočkám. Tehdy jsem si to však nechtěla připustit. Nakonec se mě zeptal zda to opravdu myslím vážně a podstoupím všechno. Bylo na mě vidět, že si to rozmýšlím. Vypadal uraženě a už chtěl odejít. Navíc poznamenal, že někdo by se mohl také dozvědět o tom inzerátu a že má nahráno, kdy jsem přiznala, že to je můj inzerát. Byla jsem v šoku a nezbylo mi nic jiného než špitnout „ano“. To co pak přišlo jsem nečekala. „Tak mi to dokaž a vysvleč se tu přede mnou!“ Rozkázal. „Nemáš se čeho bát, je to jen test, jestli ti můžu věřit, že se na to nevykašleš.“ Začal mne povzbuzovat a já, ani jsem tomu nemohla věřit, jsem se začala svlékat. Ne nijak svůdně, jen rychle abych to měla za sebou. Nedívala jsem se na profesora. Až když jsem se vysvlékla jsem se na něj podívala a zjistila, že si mne natáčí. Ihned jsem se otočila a utekla do koupelny. Ihned mi přes dveře začal vysvětlovat, že to rozhodně nikomu ukazovat nebude, dokud budu hodná. A že se nemám čeho obávat. Přemlouval mne a já nakonec vylezla. Hlavu sklopenou, nemohla jsem se mu ani podívat do očí jak jsem se styděla. Dobíral si mne, jak jsem takhle chtěla mít nějaké zákazníky a uspokojovat je, když se nedokážu ani před nikým vysvléct. Bylo mi jasné, že to byla blbost, které nejspíše budu litovat do konce života.
Přikázal mi abych se na něj podívala, že si mne chce ještě vyfotit. Stydlivě jsem nadzvedla hlavu a podívala se do fotoaparátu. Nesnažila jsem nějak pózovat, prostě jsem stála a nevěděla jak se tvářit, či co s rukama. Prostě jsem stála jak tvrdé Y. Přesto bez řečí udělal pár fotek a foťák zase odložil. Bylo vidět, že si mne prohlíží se zájmem. Sjel mne celou pohledem, od mých poměrně zanedbávaných nohou, které jsem si holila jen opravdu výjimečně. Přeci jen jsem většinou nosila kalhoty a sukně a kraťasy jsem si na sebe brala je nerada. Pohledem chvíli skončil v mém klíně, který byl celý zarostlý, ten jsem si oholila jen jednou v životě, když mě o to na střední ten mizera požádal. Od té doby nebyl důvod. Profesor nevypadal zatím moc nadšeně a já si nervózně přešlápla. Alespoň že vypadal spokojeně s mými boky a zadečkem. Ten nepatřil zrovna k malým, byl takový střední, ale poměrně pevný. Ani nevím jak jsem to dělala, když jsem necvičila, ale věděla jsem, že nějaké holky mi ho záviděli, ikdyž jsem tedy netušila proč. Přejel mi moje břicho. Nepovažovala jsem se, asi jako každá holka, za hubenou ale břicho jsem velké rozhodně neměla. Byla jsem s ním spokojená, ikdyž jisté rezervy zde byly. Ale nikdy bych si na sebe nevzala top, a nechala tak odhalený pupík, ikdyž už jsem potkala hodně takových holek, které měli rozhodně větší proporce a nebáli se toho. Mě by nejspíše stačilo jen trocha pravidelného cvičení a hned by vypadalo vše lépe. Dlouho pak profesor zkoumal moje prsa. Ne že by byla malá. Ale prostě nepatřili ani k těm největším. Byla jsem jen ráda, že je mám pevné a že pořád vzdorovali gravitaci. Pak pohled přejel přes můj krk, má malé, ale plné rty. Zadíval se do mých hnědých očí a jen v rychlosti se podíval na moje středně dlouhé vlasy.
Když si dost vynadíval začal vyndavat další věci ze své velké černé tašky. Byly to různé druhy kamer. Chtěla jsem se obléct, ale zakázal mi to. Netrvalo dlouho a kamery byly všude možně po mém bytě. A nebyly jen v rozích místností, byly snad všude. Nejvíc jak se dalo čekat jich směřovalo na mojí postel, ale několik jich bylo i v koupelně. Pak jen vyzkoušel, zda všechny fungují a zda funguje i zvuk. Když byl konečně spokojený, řekl že chce vidět můj šatník. Ukázala jsem mu ho. Nevypadal spokojeně. Nakonec mi dal mobil a řekl, že mne přes něj brzy kontaktuje. V mobilu prý mám na něj číslo, ale nemám ho kontaktovat zbytečně. Naopak on bude kontaktovat mne. A vždy mám neprodleně splnit úkol. Pokud se bude jednat o můj byt, tak si dokáže ověřit, že ho plním. Pokud však bude jinde, budu mu splnění úkolu dokázat jinak. Nemám prý studovat, proč dostanu takový či onaký úkol, prostě ho mám splnit. Prý pokud budu vše plnit a dbát všech rad, tak ze mne bude lepší student a člověk. Nad tím jsem trochu pochybovala, ale nic jsem neříkala. Dodal jen, že pokud budu odmítat plnit úkoly, můžu čekat tresty. Pokud by to bylo dlouhodobé vzdorování, můžou se na veřejnosti objevit různé věci o mne na veřejnosti. A samozřejmě různé anonymní věci by také dorazili i mé rodině. Pokud, ale prý budu hodná, můžu se těšit i na odměny. Na to jsem byla zvědavá, čím mě chce odměňovat, ale stále jsem mlčela a koukala do země.
Než odešel, zadal mi hned první úkol. Mám se zbavit, toho hrozného ochlupení. Mám se dokonale oholit, jak nohy, podpáždí, či ruce, tak i svůj klín. A mám si dát na tom pořádně záležet. A takovou údržbu mám dělat minimálně ob den. Navíc pro dnešní den, mám již zůstat nahá a obléct se můžu prý až ráno. S tím odešel. Věděla jsem, že kamery jsou všude, a ani jeden z těchto úkolů nezněl hrozně. První co jsem však udělala, bylo že jsem smazala ten proklatý inzerát. Nepochybovala jsem, ale že profesor má o něm důkazy uložené u sebe. Dala jsem se tedy do holení. Trvalo to poměrně dlouho než jsem dokončila holení a byla s ním spokojená. Najednou již bylo docela pozdě večer. Ani moje nahota mi nevadila. Ze začátku jsem se snažila skrývat před všema těma kamerama, ale stejně jsem ani nevěděla kde všechny jsou a tak jsem to brzo vzdala. Když jsem unavená usínala, už jsem o nich ani nepřemýšlela. Věděla jsem jen, že jsem v pasti. Pokud totiž toto budu chtít, někomu říct, tak sice by profesor měl co vysvětlovat. Nepochybovala jsem však, že můj souhlas má nahraný a že by se po internetu začali šířit mé fotky a videa a co víc, to vše by zjistila i má rodina. Nemohla bych pak nikam. Musím to vydržet, přeci jen škola bude trvat jen pár let a to snad přežiju a když z toho budu i něco mít tak to za to přeci stojí. S těmito a dalšími možnými myšlenkami jsem usnula.
Reply